zneužívání

Prostor pro vzájemnou pomoc a léčbu.

zneužívání

Příspěvekod tess » pon 22. pro 2008 15:28:39

Ahoj chtěla jsem se zeptat jestli má někdo se zneužíváním stejnou zkušenost jako já a jestli překonal následky a jakým způsobem.
tess
 

Re: zneužívání

Příspěvekod katy » sob 27. pro 2008 19:42:07

to tess:
nevim, jestli mam stejny zkusenosti jako ty... kazdopadne ty moje jsou desivy... neprekonala jsem nic. snazim se stale prezivat, chvili to jde lip, chvili hur. jednou pomuzou prasky, drogy, sebeposkozovani, pratele, odbornik apod. snazim se zit normalnim zivotem, jde to ale tezko...
vzpominky, flashbacky i pocity jsou desny... chci se toho zbavit, ale nejde to...
jak jsi na tom ty?
katy
 

Re: zneužívání

Příspěvekod tess » pát 09. led 2009 16:13:04

to katy: mě se to začalo vracet až ted, mám psychické problémy, nedokážu nikomu důvěřovat, trpím panickým strachem, mám špatnou pamet, nesnesu lidi v blízkosti a celkově všechny nenávidím. chodím k psychiatrovi kvůli strachu ale o tom to jsem mu říct nedokázala. strašně se stydím a cítím vinu ani nevím proč :|
tess
 

Re: zneužívání

Příspěvekod Jája » pon 19. led 2009 9:37:56

Nikdy se toho nezbavíš.Já se o to snažím už 14let.Je to ,jako závaží,které je součástí Tebe.Musíš s tím přežívat..... :| Lidí se také straním,v noci nemohu spát.Přišla jsem díky tomu i o práci,zavírám se doma a jít ven ,znamená vynaložit hodně síly...!!!!!
Jája
 

Re: zneužívání

Příspěvekod katy » pon 19. led 2009 16:33:28

Holky,
jak ja vas chapu... Snazim se s tim bojovat, snazim se prezivat, ale je to hrozne, hrozne tezke :cry: Stale citim uzkost, vraci se mi vzpominky, flashbacky, v pritomnosti chlapa je mi zle, nedej boze, aby na me sahnul. Mam z nich hrozny strach a jsem jak oparena, ztuhla...
Pred mesicem tenhle boj kamaradka uz vzdala... Zabila se... Znam hodne holek, ktere se zabily... Ale jsou nejake, ktere to prekonaly a jsou opravdu stastne?? Chci je zna, chci o nich vedet... A chci vedet, jak to dokazaly... :?:
Pritom by bylo tolik veci, ktere bych rada delala - miluju umeni, multikulturni prostredi, filozofii, zajimam se o pacifismus, lidska prava i clovicky v obtiznych situacich... Ale nic z toho nedokazu delat soustavne, ty uzkosti, vzpominky a to vsechno me nici. Mela bych uz koncit skoly. Jak s tim vsim pracovat???
Holky, drzte se a zase napiste...
katy
 

Re: zneužívání

Příspěvekod tess » pon 19. led 2009 20:44:47

já mám psychoterapeutku je výborná, ale nedokážu ji to říct, takže zatím řeším ostatní problémy. říkala mi že jsem disharmonická osobnost s tím, že můj psychosociální vývoj se zastavil na úrovni 9ti leté holčičky. když si vzpomenu, že tenkrát to začalo chce se mi brečet, často i začnu. Je mi dvacet, poprvé jsem se seznámila s kluky se kterými mi je moc fajn. Jeden mě miluje, já ho mám ráda, ale když pomyslím, že bych s ním chodila a to by tedy znamenalo i dotyky..chce se mi zvracet. pak začne kolotoč myšlenek..:"co když mě vlastně nemá rád, jen se mnou manipuluje jako ta svině kdysi? co když tím vším sleduje jenn jedno? a to získat moje tělo?" je mi pak hrozně. nemůžu se toho zbavit. čím více se toho chci zbavit, tím více mi to přijde pravděpodobné. pak dlouho brečím, že jsem se zase nechala obalamutit řečičkama a je mi nanic sama ze sebe, drápu si obličej, nedbám o sebe, protože doufám, že pak mě nikdo nebude chtít. v jiné dny mi je to líto, že se na mě lidi blbě dívaj, že nezapadám mezi ti vytintané holky ve škole :( a pořád dokolaaaa do zbláznění. cítím, že jsem přišla o kus života o to skvělé správné rané dětství. a chci to zpět pak vypadám jak exot svými reakcemi a chováním např. jsem se přistihla, že do sesitu píšu zápisky úplně dětskými písmenky. nezvládám učivo a terapeutka mi řekla, že se neučím na maturitu, protože moje podvědomí má za to, že mi je devět let. nevím co dál. každý večer jdu spát s myšlenkama na sebevraždu, i v ty dny kdy jsem vyjímečně spokojená na to myslím. co mám dělat? :cry:
tess
 

Re: zneužívání

Příspěvekod katy » úte 20. led 2009 19:35:26

to tess:
jezisi, to je mi moc lito:( obcas si rikam, jak jsem na tom asi vlastne dobr oproti jinym.
moc rada bych ti nejak pomohla, ale paklize je to tak, ze jsi ustrnula v momente, kdy se to zaclo dit... musis to mit moc tezke. ale urcite bys o tom mela terapeutce povedet, zkus to, prosim. treba ji to i napis, na papir, do mailu. urcite neco tusi, kdyz vidis, jake mas problemy. nezahod svoji sanci, i to malo, co funguje.
ja mam taky terapeutku. sice to nejak nepomaha, ale tak alespon je jednou za cas s kym trochu popovidat. nejvic mi vsak pomahaji pratele, kamaradky.
s kluky to mam uplne stejne - staci predstava, ze bych s nekym mela chodit a tudiz se ho i jen dotykat - chce se mi zvracet. kdyz na me nekdo nejak saha, tak obcas i skutecne zvracim. neprestanu z toho mit hruzu, neprestane mi byt zle.
co rada delas, bavi te neco? treba knizky muzou byt dobry spolecnik - nevim jak ty, ale me pomaha buddhismus, filosofie...
at je lip a napis zas
katy
 
Příspěvky: 35
Registrován: pon 19. led 2009 16:37:47

Re: zneužívání

Příspěvekod tess » stř 21. led 2009 16:15:43

to katy:
jenže já nevím jak ji to říct, na jednu stranu se hrozně stydím a na druhou se bojím, že zareaguje třeba tak, že to zbagatelizuje nebude vědět co s tím nebbo já nevím jak, že mi to ublíží jeste k tomu. Jak jsi to dokázala říct své terapeutce a jaká byla její reakce? jakou terapii ti dělá nebo jak ti to pomáhá překonat?
tess
 

Re: zneužívání

Příspěvekod Verča » stř 21. led 2009 20:21:11

Ahoj holky či ženy,

musím říct, že z předchozích řádků je mi velmi těžko a cítím ohromnou beznaděj a smutek.
Vše o čem píšete velmi dobře znám - sebepoškozování, drogy, přejídání, uzavírání se před druhými, odpor z doteků, tíha zážiků z dětství, zmatek a pocit, že nevím kudy kam (jen vím, že tam kde jsem, se mi velmi nelíbí) či třeba i úvahy o sebevraždě. Před cca 10 lety jsem měla pocit, že nevím kdo jsem a nevím kam jdu a, jak tu některá z vás psala, přežívám.
Chci Vám tu odpovědět na otázku, zda se sexuální zneužívání v dětství dá překonat.
Před těmi 10 lety jsem si myslela, že "překonat" znamená zapomenout. Zapomenout se nedá a dnes bych to ani nechtěla. Pro mě je "překonat" získat opět chuť žít a schopnost užívat si života a vztahů s druhými lidmi. Zkušenosti ze svého dětství ze svého života nevymažu a vždy budou mou součástí a skutečností, která můj život ovlivnila zásadním způsobem.
Nicméně dnes můžu s klidným srdcem říci, že vím kdo jsem, vím kam jdu, mám ráda sebe i svůj život (neměnila bych ho ani kousíček), nepotřebuju si ubližovat, nepotřebuju drogy ani jiné únikové prostředky. Dnes jsem velmi šťastná, že jsem ve svých 20 letech našla odvahu a začala se svou tíhou bojovat. TEN BOJ STOJÍ ZA TO! NEVZDÁVEJTE HO!!!!

A co říci k tomu, jak se to vše dá překonat? Myslím, že to zásadní je, nebýt na to sama. Ta bolest vznikla z toho, že vám někdo hodně ublížil, někdo, kdo byl ve významné přesile. A k boji s takovou sílou je třeba mít "komplice". A na to, aby váš boj druhý pochopil a stal se komplicem, je třeba mu jej přiblížit. Vím, jak je těžké vůbec jen vyslovit "byla jsem sexuálně zneužívána". Na tuto větu se nabalí tolik strachu, že se zasekne někde uvnitř hrdla a nedovolí skoro ani dýchat, natož mluvit. Jsou ovšem i jiné způsoby, jak toto sdělit - napsat dopis, nakreslit obrázek, pustit někomu film či písničku, dát přečíst knihu a podobně - jsou to berličky, ale pomáhají.
Je rozhodně jednodušší svěřit se někomu o kom víte, že má za sebou podobnou zkušenost či, v případě terapeutů, již s někým takovým pracoval. Já se obrátila na centrum Elektra (http://www.centrumelektra.cz) a pomohlo mi vědomí, že tamní terapeutka v televizi odhalila, že má také zkušenost se sexuálním zneužíváním v dětství. Nejtěžší bylo přijít vůbec poprvé - podařilo se mi to až po druhém objednání (po prvním jsem to vzdala).
Od té doby jsem o svých zkušenostech mluvila s mnoha lidmi a musím říci, že všichni do jednoho byli velmi pozorní a chápaví. Vlastěn jsem nikdy nezažila, že by někdo na odhalení tak bolestné zkušenosti reagoval odsouzením či pohrdáním či něčím podobným. Nepodceňujte své blízké, věřím, že velmi ocení, že v ně máte takovou důvěru a podají vám pomocnou ruku, kterou ve vaší situaci zajisté potřebujete. Pokud navštěvujete terapeuta či terapeutku, zajisté jim důvěřujete a již vám se spostou věcí pomáhají, určitě zvládnou i toto, však jsou na takové věci školení :-)

Pokud je pro vás přeci jen stále velmi ohrožující zveřejnit své tajemství lidem, kteří nic podobného nezažili, existuje ještě jedna možnost - svépomocná skupina - tedy skupina žen s podobnou zkušeností, která vytváří prostor pro sdílení a vzájemnou podporu. V zahraničí mají podobné skupiny dlouhou historii a prokazatelné výsledky. U nás žádná taková zatím neexistuje. Je možné ji v případě vašeho zájmu zorganizovat (lze ji provést virtuálně či reálně). Je to nabídka z mé strany.

V případě, že budete mít jakékoliv dotazy, jsem vám samozřejmě k dispozici zde ve fóru či můžete napsat na survivors.contact@email.cz

Doufám, že se mi podařilo vám předat alespoň trochu naděje a všem vám držím palce a přeji mnoho odvahy a sil.

Verča
Naposledy upravil Verča dne čtv 22. led 2009 16:24:54, celkově upraveno 2
Verča
 
Příspěvky: 21
Registrován: čtv 20. lis 2008 7:53:33

Re: zneužívání

Příspěvekod tess » čtv 22. led 2009 11:29:21

ahoj já nejsem z Prahy, jsem až z Ostravska a jelikož o mém tajemství nikdo neví tak nemůžu tak daleko.
tess
 

Další

Zpět na Podpora

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník

cron