Sexuální zneužívání

Sexuální zneužívání dětí netolerujeme!!!

Archív pro kategorii 'Kultura, média'

Sexuální zneužívání na Nově

Na televizi se dívám jen velmi zřídka a tlačítko na mém ovladači, které přepíná na kanál televize Nova, je téměř nepoužívané. Náhodou jsem se na internetu proklikala na stránky této televize, kde jsem objevila rozsáhlou diskuzi o zkušenostech se sexuálním zneužíváním v dětství. Diskuzi rozpoutal díl seriálu „Soukromé pasti“ se jménem „Tatínkova holčička“, který TV Nova odvysílala 22. října večer. Spustil lavinu osobních odhalení traumatických událostí převážně divaček a čtenářek.

Zajímalo mne, jak se TV Nova tématu chopila, a musím se přiznat, že jsem byla velmi nedůvěřivá. Hledala jsem v tom hlavně kalkul a reklamní trik ze strany televize, jak na lidském neštěstí vydělat a zvýšit sledovanost.  Příběh jsem si pustila z archivu na internetu.

Celkové uchopení a ztvárnění příběhu mne velmi mile překvapilo. Myslím, že se tak složitého tématu ujali autoři velmi citlivě, působí autenticky a to nejen díky excelentním hereckým výkonům. Obdivuji Miroslava Etzlera i Bereniku Kohoutovou za jejich odvahu. Na internetu jsem dokonce četla, že role otce byla nabídnuta původně jinému herci, který ji odmítl, protože se necítil dostatečně připraven takovou roli ztvárnit a dovolit tak veřejnosti, aby si jej ztotožnila se sexuálním zneuživatelem dítěte. Šestnáctiletá herečka hrála sexuálně zneužívanou Veroniku velmi přesvědčivě a to i ve vypjatých a odvážných scénách. O to více mne iritují komentáře, které se objevily na internetu, ve kterých velmi vulgárním a nevybíravým způsobem komentují někteří muži (možná spíše chlapci) její fyzické proporce. Snažila jsem se přes tiskové oddělení TV Nova oba herce oslovit s žádostí o poskytnutí rozhovoru, ale bohužel se mi z televize nikdo neozval. Ale nevzdávám se a třeba se zde časem objeví. Nechtěla bych zde opomenout ani výkon Vandy Hybnerové, která si také zaslouží pochvalu, a věřím, že ani ztvárnění její role nebylo jednoduché.

Ve vyprávění se povedlo velmi šikovně zachytit souvislosti a další jevy, které se při sexuálním zneužívání v rodině objevují, a které trauma posilují a komplikují možnost oběti se s ním vyrovnat. Při sexuálním zneužívání dítěte jde převážně o zneužití moci dospělého nad dítětem. Zneuživatel záměrně v dítěti vyvolává pocity zodpovědnosti za celou situaci (ať již tím, že ho označuje za zlobivé či svůdné, nebo jen tím, že vyžaduje sexuální praktiky tajit). Dítě situaci nerozumí a neumí se takovéto manipulaci bránit, proto zodpovědnost přijímá a prožívá pocity viny. O to těžší je poté se někomu svěřit. Pokud dítě ještě narazí na nedůvěru ze strany matky či někoho jiného, komu se svěří, je trauma opět posíleno a mlčení prohloubeno. V příběhu Veroniku nevlastní otec činí zodpovědnou za celou situaci tím, že ji označuje za nedůvěryhodnou a neposlušnou. Je natolik neposlušná (začíná, jak je v jejím věku obvyklé, chodit s chlapci), že je otec rozčilen a musí ji jako lékař podrobně vyšetřit. Vyšetření se ale zvrhne v sexuální zneužití, za které ale může Veronika, protože otce rozčilila.

Po prvním incidentu prožívá nevlastní otec pocity viny, ale poté, co zjistí, že si nechala Veronika vše pro sebe a že mu zneužití prošlo, chce více. V příběhu je patrné, že těsně po incidentu je nevlastní otec svými skutky zdrcen a velmi zřetelně si uvědomuje, že Veronice ubližuje. Obviňováním Veroniky a posilováním vlastní moci se ovšem svých nepříjemných pocitů vcelku jednoduše zbavuje. Celá situace pak pouze nahrává tomu, aby se vše opakovalo.

Veronika, vzhledem ke svému věku, si je vědoma toho, že se děje něco nezvyklého, ale přesto je ze situace zmatena a není schopna ji popsat někomu jinému. Stahuje se do sebe, odmítá svého přítele, má problémy v komunikaci s matkou i nevlastním otcem, chová se provokativně. Vysílá prosby o pomoc způsobem, který je nečitelný pro ostatní. Což bývá velmi častý jev u obětí sexuálního zneužívání a to nejen v dětství, kdy se zneužívání děje, ale také v dospělosti, kdy již aktuálně nebezpečí nehrozí. Snaží se se vším svěřit matce, která jí nerozumí, a tak nakonec volí útěk z domova a pomoc sociální pracovnice.

Nevlastní otec je vnímán jako milující a pečující muž, který je šlechetný, protože se ochotně ujal své nevlastní dcery. Je uznávaný lékař. Vším zapadá do obrazu zodpovědného manžela a otce a jako reakci na své výčitky svědomí se snaží tuto představu ve svém okolí ještě více posilovat. Pro Veroniku je velmi těžké tento obraz narušit tím, že jej označí jako zneuživatele, a naráží na nepochopení dokonce i vlastní matky. Ta místo toho, aby se snažila chránit vlastní dceru, začne chránit sama sebe a dceru obviňovat, že chce zničit život celé rodině, včetně jí samotné. I reakce matky tak posiluje Veroničiny pocity zodpovědnosti a viny.

Přestože Veronika sebere všechnu svou odvahu a svěří se sociální pracovnici, která jí naslouchá, podporuje a nabízí pomoc, nakonec končí příběh velmi tragicky. Veronika svou výpověď na naléhání své matky odvolá, za což je odměněna označením za „hodnou holčičku“. Rodina je opět pohromadě a vše je dle ostatních v pořádku. Otec zažehnal nebezpečí trestu, matka zachránila rodinný kruh a přítomnost svého manžela a otce druhého dítěte. Veronika se stala opět obětí a to nejen svého nevlastního otce, ale nyní již celé své rodiny. Její bezpečí je výrazně narušeno a ohroženo a pravděpodobně bude narušováno i do budoucna. Na konci příběhu jsem pociťovala ohromnou bezmoc. Děvče na začátku svého života, plné životního elánu a nadějí je zraněno a odnáší si do dalšího života zkušenost, že jeho osobní potřeby nejsou důležité. Jak může celý příběh pokračovat dále? Veronika svůj boj vzdá a bude otci k dispozici vždy, když bude potřeba? Veronika svůj boj nevzdá a po čase opět uteče z domu? Přestože se zneužívání třeba i zastaví, ve vzduchu bude nadále napětí prosycené strachem, vztekem a bolestí, které bude ovlivňovat všechny členy rodiny. Může se také stát, a jistě se i stává, že časem matka bude schopna svou dceru poslouchat a nakonec jí vše uvěří.

Sedmý díl seriálu Soukromé pasti tak ukazuje, že sexuální zneužívání není pouze samotný akt, při kterém dospělý uspokojuje své sexuální potřeby manipulací s dětským tělem, ale že se jedná o mnohem komplexnější a složitější jev. Ukazuje nejen pohled oběti, ale také dalších zúčastněných (matky, zneuživatele). Připomíná, jak bychom měli vyzdvihovat a oslavovat odvahu všech, kteří své příběhy sexuálního zneužívání zveřejnili a zveřejňují, i těch, kteří se rozhodli s takovou zkušeností bojovat a snaží se opět nalézt vlastní hodnotu a chuť do života.

Diskuze, kterou odvysílání rozpoutalo, pouze potvrzuje, že téma je více než aktuální a na straně veřejnosti vyvolává silné emoce. Propukla řetězová reakce svěřování se s vlastními příběhy dospělých, kteří byli sexuálně zneužíváni v dětství. Zde si neodpustím pár kritických poznámek vůči TV Nova. Myslím, že diskuzi na tak závažné a citlivé téma, by měl na stránkách někdo administrovat a nekompromisně mazat příspěvky, které jsou vulgární a napadají důvěryhodnost ostatních příspěvků. Nechtěla bych pochybovat o odborných schopnostech PhDr. Cenkové a zajisté má v práci s rodinami a dětmi významné úspěchy, ale myslím, že by se k tématu dlouhodobých následků měl vyjadřovat odborník, který, když už se nespecializuje přímo na dospělé oběti sexuálního zneužívání v dětství, tak alespoň pracuje s dospělými a má zkušenosti se zpracováním takového traumatu v dospělosti. V neodborné veřejnosti poté bude PhDr. Cenková mylně vnímána jako odborník na něco, čemu se ve skutečnosti vlastně téměř nevěnuje.

TV Nova učinila odvážný krok, který se jí, dle mého názoru, celkem povedl. Jen škoda, že takovou odvahu nemá i televize veřejnoprávní, ale třeba se nechá inspirovat. Myslím, že by TV Nova měla zapracovat na tom, jak naloží s emocemi, které tak silné téma rozpoutá. Když již chce otevírat veřejnou diskuzi a tabuizovaná témata, měla by být připravena zodpovědně pracovat i s následky, což se jí, dle mého názoru, ne zcela podařilo.

Vřelý dík všem filmařům za příjemné překvapení.

Film „Tatínkova holčička“ lze přehrát v internetovém archivu TV Nova na http://archiv.nova.cz/

vs