Sexuální zneužívání

Sexuální zneužívání dětí netolerujeme!!!

Lis
15

Výskyt sexuálního zneužívání v ČR

V ČR byla uskutečněna v letech 1996 – 98 studie mapující sexuální zneužívání v dětství metodou retrospektivní výpovědi dospělých mužů a žen. (Vaníčková a kol., 1999). Sexuální zneužívání zde bylo vymezeno pomocí definice Rady Evropy z roku 1992. Zjištěná data zhruba odpovídala hodnotám v ostatních evropských zemích. „…každá třetí dospělá žena přiznává osobní zkušenost se sexuálním zneužitím…osobní zkušenost uvedl každý čtvrtý až pátý muž.“(Vaníčková a kol., 1999:20). Tato studie ovšem nemůže být vzhledem ke složení výzkumného vzorku vnímána jako reprezentativní.

Na zkušenost se sexuálním zneužitím v dětství se také ptali Weiss a Zvěřina v rámci studie sexuálního chování obyvatel ČR (dle Weiss a kol., 2005). Šetření bylo provedeno na reprezentativních vzorcích dospělé populace v letech 1993, 1998 a 2003. Zkušenost se sexuálním zneužíváním uvádělo 4,6 – 7,1% mužů a 8,7 – 10,4% žen (měření v pětiletých intervalech vykazovala různé výsledky). Z výsledků posledního šetření vyplývá, že většina zneužití jsou nepenetrativní povahy. Policii bylo oznámeno minimum případů (3% u žen a 4% u mužů), rodičům oznámilo skutečnost 14% žen a 4% mužů. 47% žen a 27% mužů uvedlo, že tato traumatizující zkušenost měla negativní vliv na jejich další sexuální a partnerský život.

První reprezentativní výzkum prevalence sexuálního zneužití v dětství v naší populaci provedl (dle Halfarová, 2002) tým Sdružení Linky bezpečí (Pöthe , Halfarová, Bosák, Csémy) v letech 1997-8. Tento jev sledoval na reprezentativním vzorku 1112 osob. Některou z forem sexuálního zneužití v dětství potvrdilo 33% žen a 17% mužů. Více jak 50% zneužitých uvedlo zkušenost s opakovaným zneužitím.

U respondentů byla také sledována míra subjektivně prožívaných následků. Kladně na otázku, zda trpěl/a následky toho, co prožil/a, odpovědělo 71,4% respondentů, u kterých zneužití zahrnovalo tělesnou penetraci. „Intenzita subjektivně prožitých následků se výrazně lišila podle charakteru zneužití. Následky, se kterými se dlouho nevyrovnali, pociťovalo 22,9% z těch respondentů, kteří byli zneužiti kontaktní formou a 42,9% z těch, u kterých zneužití zahrnovalo tělesnou penetraci. Trvalé, celoživotní psychické následky prožívá 21,4% respondentů zneužitých penetrací. …Potřebu profesionální pomoci cítí 33,9% všech respondentů, kteří uvedli nějakou z forem sexuálního zneužití, pouze 58,2% (z nich, pozn. autorky) ví, kde jí hledat.“ (Halfarová, 2002).

vs

Literatura
HALFAROVÁ, H. (2002). Sexuální zneužívání dětí a jeho následky. Rizikové chování dospívajících a jeho prevence, 3.odborný seminář, SZÚ 9.-11.9.2002. Free Teens Press.
VANÍČKOVÁ, E. a kol. (1999). Sexuální násilí na dětech. Praha: Portál.
WEISS, P. a kol. Sexuální zneužívání dětí (str. 11-30). Praha: Grada Publishing.