Sexuální zneužívání

Sexuální zneužívání dětí netolerujeme!!!

Sexuální zneužívání v dětství a jeho dlouhodobé následky

Téma sexuálního zneužívání v dětství je v posledních letech předmětem odborné i neodborné diskuze. Hlavní pozornost je věnována na děti jako oběti těchto činů – na jejich ochranu, prevenci a terapii. Dlouhodobé následky, které si oběti přenášejí do dospělosti, bývají občas zmiňovány, nicméně nebývá jim věnována přílišná pozornost.

Péče o děti, které jsou zranitelné a odkázané na péči dospělých je samozřejmě velmi důležitá a nepostradatelná. Bohužel ale mnoho případů sexuálního zneužívání v dětství zůstává neodhalených a tedy také neřešených. Tím vzniká široký prostor pro vývoj dlouhodobých následků obětí. Je proto třeba se stejným způsobem věnovat také problematice dlouhodobých následků a péče o dospělé oběti sexuálního zneužívání v dětství. V ČR například doposud nevyšla jediná publikace, která by se dlouhodobými následky sexuálního zneužívání v dětství zabývala.

Studie potvrzují, že zkušenost se sexuálním zneužitím v dětství, převážně s jeho závažnější formou, často vede k dlouhodobým negativním následkům. Závažnost tohoto traumatu pro další vývoj a život závisí na:

- míře použitého násilí
• délce doby traumatizace (zda jde o jednorázovou zkušenost či opakované zneužívání)
• věk, ve kterém ke zneužívání dochází (čím mladší dítě je, tím závažnější mohou být následky)
• blízkost zneužívané osoby (zneužívání vlastním otcem bývá závažnější než zneužití neznámou osobou).

Fifková (2005) uvádí přehled dlouhodobých či odložených důsledků sexuálního zneužití v dětství:

• trvalé a hluboké poruchy emočního ladění, nejčastěji ve smyslu depresivního ladění
• emoční labilita, problémy s projevováním emocí
• neurotické problémy jako anxieta, fobie, obsese
• poruchy sebevnímání, snížené sebehodnocení, nízké sebevědomí, potíže se sebepojetím a sebeakceptací
• poruchy spánku, koncentrace a paměti
• pocity samoty, izolace, opuštění
• pocity odlišnosti a poznamenanosti
• sebevražedné myšlenky, pokusy a dokonané sebevraždy
• poruchy příjmu potravy
• psychosomatické potíže
• nadužívání drog, drogové závislosti
• neschopnost navázat a udržet partnerský vztah
• navazování partnerských vztahů s prvky výrazné asymetrie či závislosti
• opoždění psychosexuálního vývoje
• sexuální promiskuita
• sexuální dysfunkce
• negativní vztah k vlastnímu tělu, někdy odpor ke genitáliím či prsům
• poruchy komunikace
• poruchy navazování sociálních vztahů
• neschopnost ve vztazích stanovit a udržovat hranice.

Následků je celá řada a mohou a nemusí se u obětí projevit. Cameron (2000) je shrnuje ve své práci do čtyř základních kategorií – negativní sebevnímání (negative self-perceptions), maladaptivní copingové strategie (maladaptive coping styles), dlouhodobé somatické potíže (longterm somatic problems) a jako čtvrtou přidává ještě příznaky posttraumatické stresové poruchy (symptoms of posttraumatic stress syndrome – PTSD).

vs

Literatura
CAMERON, C. (2000). Resolving childhood trauma. A long-term study of abuse survivors. Thousand Oaks: Sage Publications.
FIFKOVÁ, H. (2005). Terapie dospělých obětí sexuálního zneužívání v dětství. In WEISS, P. a kol. Sexuální zneužívání dětí (str. 171 – 184). Praha: Grada Publishing.

Další informace
Centrumelektra.cz