15
Mýtus ideální rodiny
Zaslal admin, do kategorie Zneužívání v rodině. Žádný komentář.
Mýtus ideální rodiny:
Zneužívání a hledání pravdy
Většina lidí je zajedno v odporu vůči několika zlým, nemocným jedincům, kteří zneužívají děti. Nepochybujeme o potřebě chránit naše děti před těmito podivnými lidmi potulujícími se okolo dětských hřišť. Vytváříme postupy a programy, které děti učí odmítnout od nich bonbony nebo projížďku autem. Domníváme se, že víme, co zneužívání dětí opravdu znamená.
V tu samou chvíli vytváříme obraz ideální rodiny. Televizní pořady a filmy vypodobují rozumné otce a pečující matky předávající svým dětem důležité hodnoty v atmosféře otevřenosti a důvěry. Když se v rodině objeví nějaký problém, táta si se synkem jednoduše promluví a poskytne mu laskavé vedení a rozumné rady. Máma usedne na okraj postele, aby si se svou dcerkou moudře pohovořila o svém vlastním dětství, a na závěr ji láskyplně obejme. Nebo si celá rodina sesedne ke stolu v obývacím pokoji, aby prostřednictvím jednoduché komunikace a žoviálních příběhů vyřešila malé dětské starosti. Vytváříme obraz rodinného soužití, ve kterém složité problémy mohou být rozuzleny během jediné epizody, a těmto vlastním obrazům věříme. Domníváme se, že víme, co je rodinný život.
Pokud jste se rozhodli číst tyto stránky, je pravděpodobné, že se vaše zkušenost od tohoto ideálu liší. Pokud jste byli jako děti zneužíváni, vaše vzpomínky na rodinný život vykreslují zcela jiný obraz. Tátovy „otcovské rady“ byly jakékoliv, jen ne rozumné, a jeho vedení zdaleka ne laskavé. Máminy vzpomínky na její vlastní dětství mohly být plné násilí a sexuálního zneužívání. A chvíle u stolu byly něco, co jste raději přetrpěli nebo se jim úplně vyhnuli. Můžete si pamatovat chybějící, nedostupné nebo nedostatečně ochraňující rodiče, neschopné vám pomoci. Rodinné večery možná zahrnovaly křičení, boje, záchvaty opilosti, epizody fyzického násilí, krčící se ustrašené děti, noční můry, slzy, zmatek, chladné mlčení, neodůvodněné obviňování, výsměch, opakované bití, chybějící jídlo, bezmocnost, pokusy zachránit rodiče či sourozence… nebo sexuální zneužívání. Vaše vzpomínky se mohou týkat toho, že vám nikdo nevěřil a neměli jste žádný zdroj ochrany. Vaše vzpomínky mohou být také omezené nebo nepříliš detailní, ať už pozitivní nebo negativní, a vy se divíte, proč si nemůžete vybavit tu šťastnou dobu oněch „zlatých dětských let“. Někteří z vás možná předstírali, že vše bylo jinak, představovali jste si svou rodinu jako šťastnou, zdravou a harmonickou. Touto cestou jste se snažili ochránit sebe sama před zneužíváním - těchto fantazií jste se drželi tak dlouho a pevně, dokud si realita nevynutila zcela jiný obraz. Možná se stále ještě někdy přistihnete v pokušení přepsat vaši rodinnou historii tak, jak jste si ji přáli mít.
Jako společnost i jako jedinci jsme si vytvořili obraz rodinného života, který je příjemný a utěšující. Není překvapením, že se ho držíme tak pevně – bráníme se tak před vpádem té nejdrsnější reality. I kdybychom zrovna byli uprostřed situace, kdy nás někdo zneužívá, bylo by často snazší předstírat opak. Ve skutečnosti mohly být vaše fantazie o ideálním rodinném životě jediné útočiště, které jste jako děti měli. Pokud si toto uvědomíte, lépe pak pochopíte tvrdošíjnost, s jakou dětí tvrdí – tváří tvář křiklavým důkazům o zneužívání – že se neděje nic špatného. V mé praxi jsem slyšel mnoho těžkých příběhů plných brutality a násilí, a přesto mí klienti reagovali s překvapením, když jsem poukázal na to, že se jednalo o zneužívání.
ac
