Archív pro kategorii 'Definice'
12
Pomožte nám najít nejvýstižnější český překlad slova „survivor“
Zaslal admin, do kategorie Definice, Novinky. Žádný komentář.
Pomožte nám najít nejvýstižnější český překlad slova „survivor”
Opakovaně se setkáváme, při zpracování anglicky psaných textů věnujících se problematice sexuálního zneužívání, s tímto slovem. A opakovaně narážíme na problémy s jeho překladem. Zatím se nám nepodařilo najít odpovídající český ekvivalent. Doslovně slovo „survivor” znamená „ten, který přežil”. V souvislosti se sexuálním zneužíváním se jedná tedy o ty, kteří se stali v dětství obětí sexuálního zneužití a přežili. V česky psané odborné literatuře se právě pojem „oběť sexuálního zneužívání v dětství” často objevuje jako překlad anglického „survivor”. Nicméně právě slovo oběť je v podstatě v protikladu tomu, co vyjadřuje anglický výraz – oběť je spojována s bezmocností, naproti tomu ten, kdo přežil, je hrdina. Slovo sexuální implikuje, jako by šlo o zneužití sexuality – ve skutečnosti je mnohem podstatnější zneužití moci a důvěry, kterou dítě v pečovatele má.
Pomožte nám najít takový překlad slova „survivor”, který v sobě nese také výraz hrdinství, odvahy a veliké vnitřní síly.
Vaše návrhy a myšlenky můžete vpisovat do diskuzního fóra: zde
Těšíme se na ně.
VS
15
Výskyt v ČR
Zaslal admin, do kategorie Definice. Žádný komentář.
Výskyt sexuálního zneužívání v ČR
V ČR byla uskutečněna v letech 1996 – 98 studie mapující sexuální zneužívání v dětství metodou retrospektivní výpovědi dospělých mužů a žen. (Vaníčková a kol., 1999). Sexuální zneužívání zde bylo vymezeno pomocí definice Rady Evropy z roku 1992. Zjištěná data zhruba odpovídala hodnotám v ostatních evropských zemích. „…každá třetí dospělá žena přiznává osobní zkušenost se sexuálním zneužitím…osobní zkušenost uvedl každý čtvrtý až pátý muž.“(Vaníčková a kol., 1999:20). Tato studie ovšem nemůže být vzhledem ke složení výzkumného vzorku vnímána jako reprezentativní.
Na zkušenost se sexuálním zneužitím v dětství se také ptali Weiss a Zvěřina v rámci studie sexuálního chování obyvatel ČR (dle Weiss a kol., 2005). Šetření bylo provedeno na reprezentativních vzorcích dospělé populace v letech 1993, 1998 a 2003. Zkušenost se sexuálním zneužíváním uvádělo 4,6 – 7,1% mužů a 8,7 – 10,4% žen (měření v pětiletých intervalech vykazovala různé výsledky). Z výsledků posledního šetření vyplývá, že většina zneužití jsou nepenetrativní povahy. Policii bylo oznámeno minimum případů (3% u žen a 4% u mužů), rodičům oznámilo skutečnost 14% žen a 4% mužů. 47% žen a 27% mužů uvedlo, že tato traumatizující zkušenost měla negativní vliv na jejich další sexuální a partnerský život.
První reprezentativní výzkum prevalence sexuálního zneužití v dětství v naší populaci provedl (dle Halfarová, 2002) tým Sdružení Linky bezpečí (Pöthe , Halfarová, Bosák, Csémy) v letech 1997-8. Tento jev sledoval na reprezentativním vzorku 1112 osob. Některou z forem sexuálního zneužití v dětství potvrdilo 33% žen a 17% mužů. Více jak 50% zneužitých uvedlo zkušenost s opakovaným zneužitím.
U respondentů byla také sledována míra subjektivně prožívaných následků. Kladně na otázku, zda trpěl/a následky toho, co prožil/a, odpovědělo 71,4% respondentů, u kterých zneužití zahrnovalo tělesnou penetraci. „Intenzita subjektivně prožitých následků se výrazně lišila podle charakteru zneužití. Následky, se kterými se dlouho nevyrovnali, pociťovalo 22,9% z těch respondentů, kteří byli zneužiti kontaktní formou a 42,9% z těch, u kterých zneužití zahrnovalo tělesnou penetraci. Trvalé, celoživotní psychické následky prožívá 21,4% respondentů zneužitých penetrací. …Potřebu profesionální pomoci cítí 33,9% všech respondentů, kteří uvedli nějakou z forem sexuálního zneužití, pouze 58,2% (z nich, pozn. autorky) ví, kde jí hledat.“ (Halfarová, 2002).
vs
Literatura
HALFAROVÁ, H. (2002). Sexuální zneužívání dětí a jeho následky. Rizikové chování dospívajících a jeho prevence, 3.odborný seminář, SZÚ 9.-11.9.2002. Free Teens Press.
VANÍČKOVÁ, E. a kol. (1999). Sexuální násilí na dětech. Praha: Portál.
WEISS, P. a kol. Sexuální zneužívání dětí (str. 11-30). Praha: Grada Publishing.
15
Definice
Zaslal admin, do kategorie Definice. Žádný komentář.
Definice sexuálního zneužívání
Sexuální zneužití dítěte (Child sexual abuse – CSA) je výrazným zásahem do jeho osobního prostoru. Jedná se o vysoce traumatizující zážitek, který ovlivňuje celý další život oběti. Výzkumy uvádějí různé hodnoty prevalence (výskytu ve společnosti) tohoto jevu. Odlišnosti jsou hlavně z důvodů různých definicí sexuálního zneužívání a dětského věku, odlišné jsou také způsoby sběru dat (více viz. Dunovský, Dytrych, Matějček a kol., 1995).
Za stěžejní je považována definice zdravotní komise Rady Evropy z roku 1992, která říká (dle Vaníčková a kol., 1999): „Sexuální zneužití je nepatřičné vystavení dítěte pohlavnímu kontaktu, činnosti či chování. Zahrnuje jakékoli pohlavní dotýkání, styk nebo vykořisťování kýmkoliv, komu bylo dítě svěřeno do péče anebo kýmkoli, kdo dítě zneužívá. Takovou osobou může být rodič, příbuzný, přítel, odborný či dobrovolný pracovník či cizí osoba. Sexuální zneužívání se dělí na bezdotykové a dotykové. Bezdotykové zneužívání zahrnuje např. setkání s exhibicionisty a účast na sexuálních aktivitách, kde nedochází k žádnému tělesnému kontaktu, např. vystavování dítěte pornografickým videozáznamům. Kontaktní zneužívání je takové, kde dochází k pohlavnímu kontaktu, včetně laskání prsou a pohlavních orgánů, pohlavnímu styku, pohlavnímu styku orálnímu nebo análnímu.“
U nás je dle §242 Trestního zákona pohlavní zneužití dítěte mladšího 15 let trestným činem. Pachatel takového činu může být odsouzen až k 15 letům odnětí svobody. Nicméně tresty za tento a podobné činy jsou stále předmětem odborné i veřejné diskuze.
vs
Literatura
DUNOVSKÝ, J., DYTRYCH, Z., MATĚJČEK, Z. a kol. (1995). Týrané, zneužívané a zanedbávané dítě. Praha: Grada Publishing.
VANÍČKOVÁ, E. a kol. (1999). Sexuální násilí na dětech. Praha: Portál.
Další informace: Centrumelektra.cz
